Zobrazují se příspěvky se štítkemlaskominy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemlaskominy. Zobrazit všechny příspěvky

pátek 8. dubna 2022

O pestu z medvědího česneku a vůbec o pestu jako takovém

 Všechno, co sem píšu, nejsou první pokusy a nadšené sdílení. Snažím se s každým článkem počkat někdy i pár let, abych mohla sepsat všechny zkušenosti, vychytávky a poradit i co nefunguje, nebo funguje.

 Nejdříve bych si chtěla trošku vyjasnit pojmy. Pesto je sice nejvíce spojováno s bazalkou, ovčím sýrem a piniemi, nebo případně s drcenými rajčaty, ale pojem pesto vznikl ze slova pestare - což znamená v překladu mlátit, rozmělnit.

Původně se totiž bazalkové listy tloukly pěkně v hmoždíři, ale protože jsme v jiné době, budeme pesto ala Siťa (což jsem jááá) prostě a jednoduše mixovat. My budeme tedy vytvářet variaci na pesto s lokálními surovinami a z důvodu absence českého názvu (nějak se mi ten úmlat ani mělník neujímá) budeme mluvit jednoduše o pestu, i když v něm nebude vždy bazalka, pinie a ovčí sýr.

O medvědím česneku

Začneme základní surovinou, která je v této chvíli (8. dubna) ještě chvíli akutální a tou je medvědí česnek. 

Jako chápu, že je úplně mimo začínat článek o bylince tím, že byste ji měli sbírat co nejméně ne všude. Ale je to potřeba stále dokola opakovat. Takže ano, budu mentorovat. Medvědí česnek je bylinka, která zaznamenává rok od roku větší a větší boom a tímpádem se na ni pořádají čím dál větší a nešetrnější nájezdy a rabovačky. Bydlím pár kroků od přírodního parku, jehož součástí je i 36 hektarů rezervace. I uvnitř nejvíc neprostupné a chráněné přírodní rezervace (bleduliště) pobíhají lidé s pytli na mrtvoly a srpem. Pak je můžete vidět v Brně na Zelňáku (true story). 

Takže troška opakování: v přírodní rezervaci nesmíte trhat žádné bylinky. Žádné. Natož srpem. Natož prodávat vyškubané rostlinky i s kořínky. Hnus!

V žádném lese v ČR nesmíte trhat lesní plody  které nejsou pro Vaši osobní potřebu, takže nějaká marmeláda z lesních ostružin na webu marmeládaře fakt nesmí být z ostružin z lesa. To jste věděli? 

Věděli jste, že co se týče dřeva, nesmíte si odnést soušku, nebo něco co není větev, ale je byť padlý a malý strom, pouze větve, které když zvednete neporuší hrabanku a to do průměru 7cm bez kůry? A hrabanku taky ne?? No to už jsem odbočila, vždycky mě to tak nějak rozčílí. Ano, lesy patří všem, ale to neznamená že jen tomu, kdo si narve první.  No. Pardon.  Zpět.

Co se týče bylinek a hub,  není jejich prodej nebo výroba produktů z nich pro prodej omezená (zatím). To ale neznamená, že se budeme vyzbrojovat srpy a vybíhat do rezervací. Naberme si vždy jen tolik, kolik reálně potřebujeme. Pokud něco natrháte a nezužitkujete, rozdejte to. Nevyhazujte. Je to plýtvání.

Na mapě si najdeme okraje lužních lesů, které už nejsou součástí parku nebo rezervace - na mapy.cz to není problém - a zkusíme to obhlídnout tam. Na skleničku pesta stačí tlustější svazeček - taková jakoby hrst listů medvědího česneku.

Pokud si lokaci najdeme, necháme si ji pro sebe. Podle pravidla - kdo se na internetu veřejně zeptá, kde co má trhat, je blbeček. A kdo mu na to odpoví souřadnicemi, je ještě větší blbeček. Zplundrovaná nebohá políčka různých bylinek by mohla vyprávět. Nic proti tomu, že si necháte poradit od místní babky kam se asi tak vydat, nebo když si o radu zavoláte známému. To je v pořádku. Ale veřejné fejsbůkové skupiny kam na česnek ... to je fakt moc. 

To, co ještě musím zmínit, jsou záměny. Na skupinách o medvědím česneku jsem viděla (a kdybych neviděla, neuvěřím, spoustu bizarních záměn za konvalinky, mladé listy ocúnu, dokonce za hostu... česnek podivný za křivatec, hrachor jarní apod. Pokud vyrážíte na česnek poprvé, vemte ssebou ideálně průvodce, který ho zná, nebo jednoduše -  čichněte k rostlině - ta prostě musí smrdět česnekem na sto honů a neochutnávejte nic, co česnekem nesmr...nevoní.   Ať nakonec nečicháte ke konvalinkám tak nějak ... zespoda. 

Pěstování medvědího česneku

Medvědí česnek je možné pěstovat narozdíl od klasického česneku ze semínek a může ho mít každý ve svém truhlíku na okně v paneláku, balkoně nebo tmavším koutě zahrádky. Má rád mokro a je to TRVALKA. Trvalka znamená v překladu "je to paráda, jeden rok vyseju, další roky už jen sklízím a rozrůstá se mi to".  I pokud byste v prvních letech nesklidili objem na pesto, tak do pomazánek, dipů nebo jen tak na chleba je vážně skvělý. Má rád mokro, takže na balkoně je stále naplněný samozavlažovací truhlík jasná volba. Pro dosažení stínu nebo polostínu mu přidělte štítovou rostlinu, nebo balkonový stromek, případně ho postavte za větší truhlík nebo nějakou polici.

V zahrádce stín, nebo polostín a vlhko. Takové místo najdete v koutech zahrad, u zdí, zídek, pod stromy, u umělých jezírek, svejlů atp. Viděla jsem česnek prosperovat i na méně mokrých a plně osluněných pozicích, takže někdy ta sadba není až tak háklivá a když ho dobře opečujete první roky, odmění se bohatým růstem i mimo svůj obvyklý biotop. Na osluněných plochách je ale velmi rychle s přibývajícími a prodlužujícími se slunečnými dny tmavozelený a tímpádem méně chutný a musí se sbírat mnohem dříve než ten ze stinných lokací.

Samozřejmou výhodou samopěstování je ekologie, rychlá dostupnost bez nutnosti startovat auto a jet na lov někam do CHKO, nemožnost záměny za něco jiného. 

Česnek, který se Vám přemnoží (jestli je to vůbec možné) nebo vypěstovaná/kupovaná semínka můžete také zkusit implementovat někam do lesa na vlhké místo a vytvořit si tak vlastní česnekové zákoutí i když sami nemáte pozemek. Tam je samozřejmě už to riziko, že Vám ho sklidí někdo jiný. Česneku v lesích ale všeobecně díky suchým letům, drancování a nájezdům samozvaných bylinkářů ubývá a tak se každé nové políčko počítá.

Můj koutek na pidizahrádce s medvědím česnekem. Trhám průběžně mladé listy. Pidipolíčko je 6 let staré, výnos je 10 malých skleniček pesta.

 

Kdy a jak sklízet medvědí česnek

Česnek se sklízí v období začátku růstu druhého listu - tak je nejlepší, mladý, svěže zelený. Období je většinou koncem března, začátkem dubna. Některé lokace a některé studenější/teplejší roky vychýlí dobu sběru o týden, dva. Trhání česneku je blbě použité sloveso. Trhání jen tak holýma rukama není úplně v pohodě, pokud nemáte ten správný grif, můžete česnek tím, že bydlí většinou v lužním, podmáčeném podloží, zbytečně vytáhnout ze země (jde to fakt snadno) a poškodit tak jeho cibulku nebo kořínky - takže ideální výbavou při honbě za česnekem jsou ostré nůžky. Když se Vám přesto podaří vytáhnout česnek i s cibulkou, vezměte ho ssebou a zkuste zasadit o kus dál, kde není (a biotop Vám přijde v pořádku) a tím pomoci jeho namnožení. V lokacích u tekoucí vody se většinou v rámci lokálních záplav sem tam odplaví a přesune o kus níž, než býval, takže doporučuju ho vždy nasadit výš po proudu potoka. Případně ho vezměte až domů a nasaďte si ho.

První mladý list sklidíme, ustřihneme nůžkami, druhý (menší) zachováme. Snažíme se nepoškodit cibulku. Jakmile česnek zalistí víc, vyroste a ztmavne, nebo začne nakvétat, je možné z něj odstřihnout do poloviny všechny listy, zbytek olistění mu stačí k vytvoření květu - takový odrostlý česnek je ale víc trávový, má menší říz a není už tak křehký a chutný. Často také chytá skvrnitost a je domečkem pro různé hmyzáky. Pak už je lepší ho nechat nakvést, udělat pesto z jeho květů, nebo je prostě čas se podívat po jiné bylince. 


Náhrady (vč. podobné chuti)

Pokud ve Vašem okolí česnek neroste a přesto chcete vyrábět pesto, můžete se podívat po:

  • česneku podivném
  • česnáčku lékařském (málo známý a přitom skvělý - jediné omezení je, že se sbírá jen dokud nekvete, pak zhořkne, koukněte po něm, začal růst právě teď, ochutnávejte podobně vypadající rostliny, protože v této době a v jeho tvaru je obří výhoda, že nenarazíte na nic jedovatého)
  • lesní pažitce
  • cibulové nati, mladé jarní cibulce
  • kupované pažitce

 Další bylinky

Dále se můj recept, který následuje níže dá použít na veškeré bylinky, které máte rádi a případný říz mu dodat trochou česneku, namátkou co jsem dělala i v různých kombinacích a co je vynikající:

  • samozřejmě bazalka
  • libeček
  • meduňka s rozmarýnem nebo tymiánem
  • dobromysl s rajčatovými listy
  • bršlice a kopřiva
  • ptačinec s pampeliškovým listem

anebo se dá použít i sušená zelenina

  • sušená rajčata
  • sušené papriky
  • sušené cukety
  • sušená ačokča 
  • sušená kořenová zelenina

a další a další, plus kombinované verze - inovacím a chuťovým zážitkům se meze nekladou.


A nyní ten můj recept. Není to nic zváženého. Žádné poměry. Jen pár tipů, jak na to od oka.

Pestíčko pesto

Bylinka

Bylinku nechte zavadnout. Abychom předešli kvašení, snížíme obsah vody ve hmotě. Může to být v teple pár hodin, ale klidně i celý den, nedávejte na sluníčko, ať nemáte seno. Správně zavadlá bylinka je stále pěkně zelená, ale když ji zvedneme, tak plandá, stonek povolí a nejde ji narovnat, neztvrdla, nedrolí se.

Sušená zelenina se před mixováním nijak neupravuje.

Olej, sůl a mixer

Do mixeru (ideálně takového toho co je označován jako koktejlový, tj skleněná nádoba, dole metličky, nebo třeba Váš mixer na smoothie) nalejte olej. Co se týče oleje, tak ho dejte podle chuti. Já používám slunečnicový nebo řepkový pro studenou kuchyni. Nemám moc v lásce oliváč, ale pokud jste jeho příznivci, dobře Vy, budete zdravější.... Na olej nahažte lístky a trochu soli. Tu zase já miluju himalajskou, ale sůl jak sůl. Počítejte s tím, že sýr, který budeme přidávat je také slaný a snažte se spíše solit méně, přidat můžete vždy.

Zapněte mixer. Výsledkem musí být taková řídká olejová kašička, nic hustého, musí to téct. Bylinka zesvětlá, díky vodě v ní obsažené dojde k částečné emulgaci (krémovatění)  Když je to husté, stejně to skoro nemixuje, přilepí se to ke stěnám a mixer jede naprázdno. Přidejte olej. Chceme kašičku. Tekoucí kašičku.

Hůře zpracovává surovinu ponorný mixer, nebo takové ty mixery/sekáčky na maso. Snažte se rovnoměrně posekat vše, pravidelně odlepovat listy ze stran nádoby a opravdu se nebojte dát do procesu víc oleje.

Kašičkou můžete skončit a hodit si ji do mražáku. Více o tom píšu v následujících odstavcích. Vraťme se ale k pestu.

Sýr

Kašičku vlejte do přiměřeně velké mísy (objem budeme dvojnásobit přidanými ingrediencemi) a přidejte do ní nastrouhaný sýr. Co se týče sýru, tak nějaký výrazný, co máte rádi. U nás vedou sýry parmazánového typu, nejvíc asi Gran Moravia. Pokud máte okolo farmáře, který koketuje s výrobou tvrdých sýrů, není co řešit, pokud máte bylinku za humny a farmáře za druhými, vyrobíte si lokální produkt jedna báseň.  Zkuste dát cca tolik sýra, abyste jeho jednotlivé kousky viděli při promíchávání a hmotu to mírně zahustilo. 

Ořechy a semínka

Ještě stále je to ale taková spíš kaše, ale nezoufejte, teď pomelte, nebo rozmixujte (to má rád můj manžel, protože sem tam zůstanou jako odměna větší kousky) ořechy nebo semínka. Co se týče toho, co používám já a na co mi sem chodí slintat kamarádi, jsou vlašské ořechy, ideálně samozřejmě z lokálního zdroje. Když dojdou, koupím slunečnici, čistou, nesolenou, nepraženou. Můžete experimentovat i s předpražením oříšků nebo semínek, to je na Vás.  Taky s mixem různých druhů oříšků v jednom pestu. Pozor jen na semínka, která slizovatí (např. len, chia a jiné druhy šalvěje), ta za mě do pesta nepatří. Objemově ta semínka/ořechy  jsou třeba jedna třetina celé hmoty vč. sýra. Pomletá hmota zahustí kaši na texturu, která už nemá s kaší nic společného, když do mísy hrábneme lžící, zůstane tam brázda a vidíme dno.  Semena/ořechy ještě časem nabobtnají v hotovém pestu a výsledek bude mít ve sklenici přesně tu konzistenci, pro kterou si jdeme.

Mícháme vše dohromady.  Ochutnáváme.  Ladíme chuti a poměry.

 

Pokud neděláme vyloženě česnekové pesto, nebo pesto z výše vyjmenovaných náhrad česneku, přidáme na chuť a říz vždy trochu sušeného česneku nebo třeba chilli papriček apod.

 

Pesto, hustá hmota, do které lžíce udělá brázdu

 

Skleničky a víčka

Vymyté, osušené a desinfikované (já používám alkohol) skleničky naplníme pestem po okraj. Snažíme se nevytvářet uvnitř vzduchové kapsy, vše posklepáváme dolů. 

Velikost skleniček - čím menší, tím lepší. Praktické důvody. Když se jedna zkazí, zplesniví, nebude to velká škoda. Kamarádi po návštěvě u Vás budou žebrat o nášup domů a je vždy příjemné mít malé balení po ruce. Když pesto jíte déle, než třeba týden, je potřeba odebranou vrstvu vždy zahladit a dolít olej a proto i zde je lepší udělat si malé "balení" než to pojídat z okurkové sklenice a stále uhlazovat.

 Při tlačení do sklenic doporučuju něco, co se jmenuje nějak jako "trychtýř na džemy a zavařeniny", vyfotila jsem to, prodává se i plastový se dvěma zúženími a stál v únoru 2022 cca 30 kč.  Je to můj vynikající pomocník při nalévání, pěchování, nebo přesypávání čehokoli kamkoli.

Nerezový se prodává ve více velikostech (toto je vel. S)

Neumažete si díky trychtýři okraje skleničky, trychtýř nemá typický nos takže plní až k okraji, ale zároveň nemusíte řešit špinavá, netěsnící víčka, otírání okrajů kuchynskou utěrkou atd.

Plesnivé pesto se nedá zachránit. Proto dbejte hlavně na to, ať máte ořechy v top kondici, veškeré špatné ořechy raději vyřazujte. Nesahejte do procesu výroby rukama, nebo se snažte to dělat co nejméně a ruce mít samozřejmě co nejčistější.

Plná sklenička dobroty, okraje jsou čisté


 Horní část uhladíme dorovna a zakápneme olejem. Olejové víčko chrání proti plesnivění i proti vykvašení. Vykvašené pesto je možné konzumovat, někdo, kdo je fermentační úchylák, si v tom dokonce může přímo libovat. 

Olejové víčko ochrání před plísní

 Na olejové víčko pak normálně našroubujeme (vydesinfikované) víčko od sklenice a  šup s tím do lednice. 

Vydrží --- no... každopádně musí být v lednici. Mizí v rodině i návštěvách rychlostí blesku. Každá návštěva si navíc ráda odnese i trochu domů. Pokud sem tam zkontrolujeme a dolejeme případně vsáknutý olej, vydrží opravdu celý rok, jednou jsem to zkusila na jedné zapomenuté skleničce. Pokud z ní ujídáme, vždy uhladíme a uděláme nové olejové víčko.  Po několika měsících však medvědí pesto mění chuť, voní spíš jako nakvašený klasický česnek, je intenzivnější a někteří lidé už ho v této "zaleželé" fázi nepovažují za dobrý. Doporučuju konzumaci jakéhokoli pesta do dvou měsíců od data výroby. 

Považuju česnekové pesto za součást jarního probuzení, načerpání vitamínů a nějaké formy detoxu a později pak používám spíš jeho mraženou formu - popíšu na konci článku. V průběhu bylinkové sezony si pak ujíždím na směsových pestech z bylinek ze zahrádky.

 

Jak použít pesto

 Samozřejmě že vynikající je jen tak samotné s chlebem, opečeným domácím toustem nebo.. (jééje, slint)  s naměkko uvařeným vajíčkem. Samotné se dá trošku naředit olejem a jen tak promíchat se špagetami.

Můžete ho ale i zředit s trochou vody se smetanou (nebo jen smetanou) a ohřát - do vynikající a velmi rychlé omáčky na těstoviny, jen se smetanou v hustější podobě se hodí ke knedlíku a vařenému vajíčku.

 

 

 

Pokud si necháte v lednici jen medvědí česnek s olejem a solí, bez oříšků a sýra, nechejte si ho řídký a zamražte. Zamražený se pak dá krájet jako zmrzlina (díky většímu dílu oleje nikdy nezmrzne na kost) tj vždy si rozmrazíte jen tolik, kolik potřebujete. Olej také zakonzervuje medvědí česnek v pěkném stavu. Jen mražení listů je k ničemu, česnek se hodně drolí, ztrácí chuť a hodně načichne mražákem. To samé platí mmch o bazalce.

Co s mraženým medvědím česnekem nebo bazalkou  v oleji:

můžete ho namíchat do oříšků a sýra tj do pesta.

Tento mezitvar se dá používat úplně v klidu jako obyčejný česnek - do polévek, omáček, výborný je např. ve špenátu.

Výborně se hodí přimíchaný do jogurtu jako dip k pečeným bramborám.

Medvědí česnek se solí a olejem ve formě kaše můžete namazat na opečené tousty nebo topinky přímo tak jak je vytažený z mražáku.


Snídaně šampionů.. jen ten dech potom je dost vražedný.


 

 

 



 


 

 

úterý 17. května 2016

Dort Nelince k narozeninám






Jen chci napsat k tomu osychání naked dortů - dobře upečený, promazaný a skladovaný  naked cake /nahatý dort/ - nijak výrazně neosychá. Pečení udělá na korpusu přirozenou krustu, která je zacelená a nepouští vlhkost ven z dortu. Pokud máte jemnější korpus, nebo piškot, tak pomažte krémem zlehka celý dort, vypadá to skvěle. Každopádně je větší pravděpodobnost, že se dort rozteče, než aby oschnul. Zborcení ale stejně tak hrozí těžkým potahovaným dortům, potahovka a zdobení má váhu stejnou jako ta čokoška a ovoce nahoře.  Takže pokud objednáváte např. svatební dort - vyberte si zkušenou a poctivou cukrářku, ujistěte se, že v restauraci, kde bude recepce, bude dort vhodně skladován - a pak si objednejte dort, jaký se Vám líbí. 

Dort k 15tému výročí svatby








 Korpus:
Rozpis na jedno patro formy 25 cm - množství si upravte podle počtu pater:
4 bílky se špetkou soli vymícháme dotuha - zpomalíme šlehač nebo robot nebo čím to mícháme na první stupeň nebo co.... prostě pomalu - přidáme 4 žloutky, 4 lžíce oleje, 30 g kakaa (nějaké holandské nebo jiné tmavé měla jsem tentokrát s obrázkem kakaového bobu a hláškou o sníženém tuku a bylo opravdu dobré, tmavé, myslím že to byl lídl) 120 g cukru krupice a nakonec nasypeme do 100 g mouky lžičku prášku do pečiva (jen takovou plochou zarovnanou, ne moc) a po lžících pomalu přidáváme do stále pomalu otáčejícího se těsta. Tu mouku jsem použila - lžíci celozrnné špaldy, lžíci hrubé a zbytek dosypala hladkou. Ale v origo receptu je hladká. Já používám tu celozrnnou protože dává všemu do čeho ji prdnu skvělou oříškovou chuť. Formu jsem měla vymazanou máslem a vysypanou hrubou moukou - peč na 150 st dokud není zápich špejlí ve středu korpusu čistý.

Bílý rantlový krém:
3 žloutky svaříme ve 150 ml mléka oslazeného 100g cukru (použila jsem vanilkový, takový ten jak vezmete třtinový cukr v zavařovačce a vložíte do toho vanilkový lusk) a 3 lžícemi solamylu nebo hladké mouky. Přidala jsem panáka tuzemáku/rumu.  Uvaříme něco, co vypadá i chutná jako puding (vaříme asi 1-2 minuty aby se provařila mouka). Necháme vychladnout a po vychladnutí na pokojovou teplotu přidáme 150 g másla pokojové teploty, lžíci (nebo klidně dvě) rumu/tuzemáku a vyšleháme hladký krém. Chvíli necháme zatuhnout v ledničce a pak nacpeme do zdobícího rukávu. Toto množství bylo na cca dvě ty věncová kola. Kdyby vám zbylo, můžete si udělat ještě bílý kroužek ve středu.. jen tak na efekt. Nebo pomažte celý dort vrstvou krému, taky to vypadá u nahatého dortu krásně.

Náplň: tmavá:
na kelímek 30 a více procentní smetany 100g hořké čokolády - na  jedno patro dortu bylo použito cca 1,5 kelímku smetany a 150g hořké čokolády - svaříme do husté tmavé hmoty a necháme vychladnout na cca 5-10st C. (lednička). Sem tam zamícháme, aby se nevytvořil moc silný škraloup.
Vychladlou šlehačku vyšleháme společně se ztužovači šlehačky (POZOR na jeden kelímek smetany vychází jen půl sáčku ztužovače, zbytek zajistí čokoška).

POSTUP: vychládlé korpusy pokapeme rumem a potřeme pikantní, ideálně nakyslou zavařeninou (např. rybíz, maliny, limeta, kumkvát)...

Středové korpusy natírejte rumem a marmoškou z obou stran.  
  Zdobícím rukávem vytvoříme zchládlým pevným krémem bílé kruhy na okraji dortu.
Ty kruhy tam byly nutné, aby se šlehačková patra nebortila svou vlastní vahou do sebe. Šlo vlastně o máslovou výztuž.
Do kruhů naplácáme klidně lžící čokoládovou šlehačku.
Dort nechejte ideálně přes noc v lednici zaležet a ztuhnout a další zdobení nechejte na druhý den.

Horní čokoládová poleva: 200g másla, 200g hořké čokolády rozpustit ve vodní lázni a odstavit, aby čokoláda stále tekla, ale už nebyla příliš řídká. Aby nestékala moc rychle je také důležité, aby byl korpus pořádně prochlazený. 

Jahody jsem zbavila stopek a nečistot a přichycovala do ještě teplé čokolády, aby nepadaly během krájení. Pokud by se servírování konalo až druhý den, je potřeba ovoce zafixovat potěrem ze želatiny.

Srdíčka jsou z pravého marcipánu, obarveného gelovou potravinářskou barvou. 
Cukrujte těsně před podáváním. 

Dort nebyl vyztužený, nikam necestoval, takže to nebylo potřeba. Kdyby odjížděl pryč, určitě bych vyztužení pro jistotu pořešila.  

středa 26. srpna 2015

Čokoládo-čokoládový nahatý dort s čokoládovými lázeňskými oplatky




Korpus: 
brownies, pečeno ve dvou 18 cm formách:
Suroviny:
300 g (3 tabulky) kvalitní hořké čokolády (min. 50% kakaa)
250 g (kostka) másla
- rozpustit ve vodní lázni

Do rozpuštěné směsi přimíchat:
250 g cukru
1/2 lžičky soli
volitelně ještě jeden vanilkový cukr
6 vajec (po jednom, zamíchat, přidat další atd)
a nakonec 200 g polohrubé mouky.

Vznikne tuhá, ale stále tekutá, soploidní hmota, kterou vylijete na plech vylitý pečící papírem. Používám menší plech 35x20 cm
abych měla buchtičku vysokou.

Do brownies se NEDÁVÁ prášek do pečiva, nejde o chybu v receptu.

Pečeme ideálně na horkovzduch na 180st. pokud nemáte horkovzduch zapněte horní-spodní na 200st asi 20 minut.

Korpusy rozpůlíme na dva tenké plátky.

Případné vybouleniny na korpusech seřízneme a nadrobíme, nožem k nim přiřežeme čokoládové zlomky a ozdobíme horní část dortu a případně i kraje.

Krém:
2 šlehačky (500ml) vyšleháme s 10 lžícemi de luxe granka a 250g změklého másla

Necháme vše vychladit a vrstvíme.
Mezi korpusy i oplatkami promazáváme tenkou vrstvou krému, přidáváme vrstvičku pikantní zavařeniny a prokapáváme rumem.
 Horní část dortu jsem ještě přizdobila lesními ostružinami, které jsme našli na procházce